spisovatelka, překladatelka, lingvistka

UKÁZKA
Nesoustavné a nesouvislé poznámky na okraj prozaického díla Mileny Fucimanové
Akord dim je pokusem o multimediální experiment, kdyžtě je text (z pera M. Fucimanové) doplněn - v textu anoncovanými - notovými záznamy Ondřeje Fucimana. Na rozdíl od svých dětí bohužel nepatřím k zasvěceným...
- Takže jsem raději obrátil svoji pozornost k tomu, jak je kniha psána: totiž jako vnitřní monolog vypravěčky záměrně velmi snadno ztotožnitelné s autorkou. Jako vnitřní monolog, v němž se nejen věci a jevy vnějšího světa, ale také naše vnímání zpředmětňují, aby se staly pžedmětem jazykové reflexe. jazyk je pak nástrojem dekonstrukce předmětů a přemýšlení o nich: "Znovu víra, spíš virule, viróza, vírabanka, kterou kolem sebe prskají smutní věřivci: pentlí biče a sčítají ztracené ovečky. Ta, kterou i já nazývám Matkou, je mi špendlena jako nazlátlá bytost,dokonalá až k prasknutí smutečních vrb. Ale dokonalost je dovršení snahy a nedovedu si představit tu Něžnou, Mlčící, tu Sedmibolestnou, jak se zkoumá v zrcadle, je-li právě tak krásná, jak ji chceme vidět."
jazyk mnohovrstevný, napjatý na jedné straně na strunu řeči básnické (za využití metafor a metonymií - včetně synekdochy, ale - jak už řečeno výše - také prostředků prózy rýmované a tyrmované; rytmované ostatně také refrénovitými návraty nejen určitých motivů, leč dokonce celých textových sekvencí), řeči poněkud zaumné a estetizující...