UKÁZKA
| Ladění de??ů a jiné básně
| Ladění dě??ů
Ne? odzvonilo klekání
u trnky jsem se zpovídala
u? se to nikdy nestane
abych se hříchů svých tak bála
Samota téměř nevinná
od kořene nám hlínu vzala
Podzime čase kří?ový
ona nás po?ehnala
Golgota lidských trápení
Ladění de??ů Slibování
A přece roste? ty můj strome
ví? o písničce pro hluché
a o ?ípku pro nevidomé
Zasvěcení
Můj strome lidský cit mne děsí
otvírá se jak sopka a puká jako ve?
jako Sodoma a Gomora v ní? běsi
prý vedle skřeků zaplakali té?
Proč soucit rozdroben do zrnek máků
zahřeje se pod tíhou metvých těl
Kdesi prý zpíval pták a řekl jiným ptákům
co viděl - a pak odletěl...
Plamínek ohně čeká na své dříví
je třeba oběti aby se oheň vzňal
co slz se napláčeme nad mrtvými
nad ?ivým nikdo zdá se neplakal
Moře
Jdou vlny jako my?lenky
a ani? vím čtu něčí znak
je modro?lutě kolem
nikde mrak
Ani tu není soukromí
planeta v malém Rusi Němci
Vysoko nad námi letí husy
vyděděnci
Večer se tady přikrádá
jako tchoř k vyhlédnuté slípce
nenadá? se a přilehne
Domodleno
Bo?í muka
Bývám tu často dojata
a zdaleka ne vykoupená
tu láska nedostává jména
(tak není svatá ani prokletá)
Prosila bych a nevím oč
a je mi mdlo jak při kráde?i
odbilo na kostelní vě?i
jdi - ví? kam
jdi - ví? proč
Na v?echno tady zapomínám
je?tě se někdo poleká
Chci mízu stromu a mám du?i člověka
a je?tě nevím po kom zpívám
xxx
Někdy to ve mně zapraská
jak praská v kamnech staré dřevo
Nemám prý důvod k neláskám
a netrápím se pro nikoho
Co mi to v?echno říkali
ze slov jak pára z lesů zbyla...
Pod mostem hoří řeka
a není lodi co by ji uhasila
xxx
Před na?ím domem bě?í voda
nevděčná voda voda kletba
co bude s vámi tiché ol?e
o va?i věrnost nikdo nedbá
Po lávce pře?li ovčáci
vědí ?e ?ípek planě kvete
klekněte dlaní naberte
a pít ji nebudete
Ráno
Budím se denně je to předtucha
sbírám své tělo jako houby v smrčí
jdu známým chodníkem střep d?bánu bez ucha
?dímám se ze sna a mlčím
Nechávám otevřena zadní vrata
nakrmím koně s bílou hřívou
přijde co znáte: chvíle vrchovatá
a ?ízně neubylo |
|
|
