spisovatelka, překladatelka, lingvistka

UKÁZKA
Vzkazuju po chlebu
ŠPANÉLSKO

Z prstů a mezi prsty nám vykukují pohlednice
ale cesta za poštovní známkou se mění v kajícnou pouť
Metaři na ulici si slovo Poste přehazují jako prázdnou láhev
žena s chybějícím zubem spustí žesťový monolog
a máchne někam za sebe

Podle její paže jsme došli až k bance
v prosklených dveřích se odrazila protější trafika
Známek tu měli jako čajových lístků
ale poštovní známka je nejspíš vzácný čajový keř
do něhož přísně střežená poslední arabská princezna
odkládá před koupeí šat

Pohlednice šly doma z ruky do ruky


ŽENSKÁ ŇADRA VŽDY O PÁR MILIMETRŮ VĚTŠÍ NEŽ HLAVA

praví malíř Libor se štětcem v puse
a kolem se hemží barvy naducané
barvy kojné
staré věci plechovky a sbírky brobáků
které kozel zahradník vyčmuchal v hlíně
zpachtované rajské zahrady

Středu co středu si tu škubou návštěvníci vlasy chlupy vlčince
Za kolik? Za kolik?
Libor se neslyšně chechtá jako tajnosnubné kapradí
mrkne na Boha a
inkasuje s vaším dovolením

Modlitba

Bože odejmi ode mne tu prapodivnou esenci
která vypadá jako láska
ale není to láska
vstupuje do arény jako rytíř v bílém
který zahodil brnění i ruce
aby nezardousil
má koně – nekoně
aby se nevzepjal
meč – nemeč v ústech
aby nepolíbil