UKÁZKA
| Zuzana
| Zuzana
Říkali jsme jí Zuzana
té osamělé labuti na rybníku pod Hlo?cem
Zdálky ve večerním soumraku vypadala jako starodávná klika
hradní brány
Nedá se pohladit ani za kus rohlíku
Ticho a hlemý?ď kolem rozmlouvají modrým hlasem
Takový zvlá?tní způsob radosti |
|
|