UKÁZKA
| Co zůstává - antologie
| SOLITUDO
Zazděná kočka (mo?ná dávno mrtvá)
ple?até ucho - ani struna na něm
Balvan je levá Kainova tvář
A strom je dráp?
Les klubko pařátů?
Tma mléko do propasti vydojené?
Smím prosit Boha na kolenou
kdy? mne stvořil vzpřímenou?
Čpím strachem tichem kamenem
odsekem ?uly co mám na prsou
jde se mnou v?ude:
kámen který ví ?e patří chrámu
co teprve bude
a očistí se předem na té pouti
s člověkem
Trestá? mne Bo?e rajským ovocem
je? nabídnouti nemám komu
VE STARÉM NAPAJEDLE
Ve starém napajedle usnul kos
voda ho přelila a kulmuje mu peří
a on u? neví...
Zobáček - kosák
paprčky jako zmoklá pavučina
a na hřbetě mu věčné světlo
ků?i rozepíná... |
|
|
