spisovatelka, překladatelka, lingvistka

UKÁZKA
Vtom byla Maria vyrušena ze čtení
Jediným pohybem dopadá světlo na nádhernou tkaninu. Sedm dívenek, jsou to skoro ještě děti, mlčky tká. Jejich prsty jsou hbité a pod nitěmi se skoro ztrácejí. Maria sedí blíže k oknu, purpurová příze se jí míhá před očima. Umí to tak, že si může dovolit odvést myšlenky. Což se tady nesmí. Nemělo by. Při tkaní má myslet pouze na Hospodina, Jemu bude patřit nová opona. Jenže po krátké modlitbě se Maria v myšlenkách vrací ke svým starostem.
...
Člověk by řekl, že práci na tak vzácném díle, na symbolu víry a úcty k Bohu, zadají kněží ženám nejzkušenějším. Ale tradice přikazuje vyvolit mezi znalostí a dovedností nevinnost. Ovšem kněží také vědí, že dívenky v tomto městě jsou dovedné přadlenky od nejútlejšího věku. Takže to zas tak velké riziko není. Opona bude mistrně utkaná neposkvrněnýma rukama.
...
Je po poledni, dílo je u konce. Jednu chvíli opona vypadá, jako by dýchala, ale vzápětí zase dech zadržuje. Chová se jako živá bytost. Dívky ji poprvé vidí v celistvosti a zblízka. Už nikdy oponu takto nespatří. Ale jsou příliš mladé na to, aby se nad tím zamýšlely. Sotva vyjdou z místnosti, rozštěbetají se jako housata. Nesou lidem novinu: jsou důležité. Bude jim prominuto, že promluvily dřív, než byly tázány.