UKÁZKA
| Hostina bez chleba a jiné básně
| Vzkazuju po chlebu
proto?e se ani nemusím ptát a v?echno mi dovolí
jednou jsem v krající na?la vlas který zůstal bílý
jako v?echny vlasy co viděly víc a je?tě mnohem
jako by zku?enosti odbarvovaly svět za oknem
ukrojte si sami
kolik unesete
Jak to povědět mému anděli strá?i?
Klidně to pověz. Klidně.
I kdybys přitom obrátila naruby v?echno svaté a průzračné:
Anděli strá?ce mlůj
mám strach
?e soucit zatavil ve mně brod
a já přejdu řeku po hladině
s vytře?těnýma očima
se stra?nou touhou po prachu a hlíně
a od této chvíle budu ka?dým krokem ?lapat vodu
?lapat po daru
Neznaboh
Musel jsem oholit tu kočku a? po rů?ovou ků?i
vysvětlil rozhořčené Lize za záchranu zvířat
proto?e se jí v?dycky zje?ila srst
kdy? zaslechla mňoukat my?i
Naučily se to od jejích májových ko?at
a z kočky ?ílené jako bys jí přivázal k ocasu
otépku z maličkých jehel
odkapávalo mléko jako mezičas |
|
|
